Tak jsme po letech zase vyrazili na běžky. Jeli jsme jen já, moje Maruš a Božena s mladým Boženem.
Již cestou byla skvělá nálada a tak nám to rychle ubíhalo. Ovšem těsně před parkovištěm v Hrábích pronesla Boženka (jinak taktní a citlivá dáma) velmi nevhodnou poznámku srovnávající určité konkrétní modely značek Renault a Škoda. Protože poznámka vyzněla extrémně nepříznivě pro zahraniční model (který momentálně v rodině provozujeme), zamkl jsem Božku uvnitř vozu pomocí dětské pojistky - seděla naštěstí vzadu a kvůlivá těm potížím s kolenem vylézala pomalu.
Tímto postupem chtěl jsem si vynutit přiznání, že Škoda Renaultu nesahá ani po kotníky, či - v hoším případě - alespoň odvolání inkriminovaného hanlivého výroku. Ale Božena se nedala a po 20 minutách vyjednávání nakonec přelezla dopředu - koleno nekoleno - kde už dětská pojistka většinou nefunguje, ačkoliv by mohla, protože teď v hlavním městě prý honila policie patnáctiletého řidiče (taky mimochodem řídil Renault, konkrétně R19, a i přes jeho mládí a nezkušenost ho nemohli dohonit - Škodovkama...).
No ale zpět - takže jsem nezvítězil nad Boženou a ten výrok pořád ještě visí nad naším mladým přátelstvím jako stín.
Něž jsme vyrazili, tak jsem zjistil, že pro mne a Máňu jsem omylem sbalil sice celkem troje hůlky, ale bohužel dvoje byly moje a třetí sjezdové, takže Máňa brblala, že kam jsem asi zabordelil ty její a že jí bolí ruce. Ale zase si namakala bicáky, což se jí bude hodit najaře, až zase vrhne na záhonky.
Já jsem zase pro sebe zjistil žraloka na levé botě, ale ten se držel zpátky až asi do půlky výletu, kdy jsem spadl a vykroutil ho až skoro do půlky boty. Protože ale nebruslím, tak se to dalo vydržet, doma si na to dám izolepu a bude.
No a Bóže, aby nebyla pozadu, prdly řemínky na jejích staromódních bambusových hůlkách - konečně. Aspoň si už koupí nové a nebude víc dělat rozruch podél stopy.
Ale jinak to byla výborná výprava, dosáhli jsme až vyhlášeného Hřebínku. Tam jsem si dal Svijanskou jedenáctku, takže zbytek cesty mladý Božan střídavě táhl a pak zase tlačil mě, mého žraloka a později i vlka, ale vše naštěstí dobře dopadlo.
Tak zas někdy tady na bloku!
