úterý 29. června 2010

Holter a já

Holter, to není můj nový přítel ze sousedního Německa. To je takové zařízení, co mi celý den měří tlak. Ale jak jsem se k němu dostal a co z toho zatím bylo, to vám musim vypovědět popořádku.

Takže začalo to, když Máňa chtěla, abych zhubnul - a to neměla chtít! Jednak vůbec nejsem otylý, druhak v mým věku to břiško už tak nějak jako ukazuje, že se máme dobře no a hlavně – já jak se do něčeho dám, tak to beru hákem.

Na zahradě máme pro vnoučata takovou tu trampolínu (aspoň občas k nám zajdou a je to levnější, než bazén). Unese to sto kilo a do toho limitu já se v podstatě skoro vejdu, no a tak jsem zkoušel skákat takový jakože skoky. Samozřejmě pod rouškou večerního šera, aby sousedi neviděli - připadal jsem si jak cirkusák.

A jak tak skáču a potim tuky, tak najednou ta moje pumpička začala jakoby vynechávat nebo co. No nebylo to příjemné: Máňu jsem volat nechtěl, abych ji neplašil (a hlavně by mi pak nedovolila jíst tučný) a zase ta představa, jak mně ráno najdou v trenyrkách pod trampoškou mi moc nepřidala.

Tak jsem šel spát. Ráno plus minus furt stejný. V poledne jsem už panikařil a vydal se do města k doktorovi. V čekárně jsem se usadil mezi lidi, snažil se tvářit co nejmín vyděšeně a čekal na sestřičku.

Na čtení tam měli takový leták o tom, jak je pan doktor dobrej, kde všude už pracoval a taky čeho všeho už v oboru dosáhl. Něco na tom asi bylo, protože už jak jsem si to všechno četl, dělalo se mi líp a líp až najednou mi to začalo bouchat úplně normálně.

Takovej to byl doktor!

Takže jsem se chtěl sdekovat, jenže jak jsem se plížil pryč, vylezla sestra, čapla mě a už jsem byl samá přísavka a že mi prý natočí nejaké ékágébé. Marné byly moje protesty, že jsem v pořádku a že víckrát se mi to už nestane (na trampolínu už každopádně nepáchnu). A hned vyšetření a hned že tenhleten holter.

Takže ten můj holter, milé děti, to je taková krabička, co měří tlak. Vždycky jednou za půl hodiny to napumpuje omotávku, co mám kolem ruky a pak to měří. Zatímco na ruce je omotávka, krabička visí na šňurce pod pupičkem. Aby se pumpovaný vzduch dostal do omotávky, byl jsem vybaven a propojen asi dvoumetrovou hadicí. Proč tak dlouhou, to mi hlava nebere, ale je to tak. Asi měl pan doktor během kariéry v péči nějakého obříka a tak to má pro jistotu Holtra velikosti XXL.

Tu hadici mi asi třikrát omotali kolem těla a poslali mě domu. Doma jsem za chvíli přišel na to, že ta hadice mě různě svědí, tahá a vytrhává se z omotávky na ruce, když se předkolnim při plení. No tak jsem to rozmotal a nechal volně viset ke kolenům a bylo to lepší.

Odpoledne jsem měl vyzvednout děcka ze školky a teď co s tim. No tak jsem to smotal, oblíknul si takový volnější kraťasy, zavěsil smyčky do nich a přitáhl přes to gumu v pase – docela to ani nebylo vidět. Přes to volný tričko.

A tim jsem si připravil trapné chvilky, protože jak jsem dorazil do školky, došel do třídy a ta mladá hezká učitelka mi chtěla něco říct, zrovna mi to začalo pumpovat. A jak ví každý zahradník, když se natlakuje hadice, začne se různě narovnávat a vzdouvat a to přesně udělal ten můj šlaušek v těch volnejch kraťasech. Bylo to dost vidět, i Máňa by se asi divila, ale já se statečně tvářil, jako že nic.

Fakt trapas. Ani se mi o tom radši nechce psát, jak se slečna učitelka červenala!

Zas se někdy ozvu!

4 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Jejdanánku, pane Klebče, již dlouho jsem se tak upřímně nezasmála. Taktéž jsem již dlouho nic takového nespatřila:-)
S úctou Zdeňka

Božena řekl(a)...

No pane Klebec, nemít trochu obavy o vaše zdraví, tak mi to taky přijde hrozně komický, také by mě ve věku paní učitelky hned nenapadlo, že se v těch trenyrkách ztopořila zrovna hadička od Holteru... No líbí se mi, že jste hrdě překlenul situaci a neukázal ho pro vysvětlení (ten přístroj myslím). Jinak pevně doufám, že vaše potíže způsobily opravdu jen neuvážené cviky na trampolíně, z čehož vyplývá, že hubnutí je opravdu riziková záležitost, ke které je třeba přistupovat uvážlivě a nikoliv hopem. Tak Vám přeji krásnou dobrou noc a ať Vám Máňa nepřilehne hadičku!

Anonymní řekl(a)...

Krindy pindy,to jsou mi zas novinky!!Pane Klebec,popisujete to s humorem,ale zase tak velká sranda to není.Já se při čtení smála to je pravda,ale měl byste být na sebe opatrný.
A nezapomeňte nám napsat,jak moc vám ten tlak naměřili.Mohli bychom si udělat soutěž.
Zdraví Vás Růžena

Anonymní řekl(a)...

Huhuhu, že to bude mít takový závěr, to jsem teda nečekala, smála se mi i dcerka na klíně, jak jsem se smála já. Tak hlavně buďte fit!!!
Mařena