Včera dolu do města zase jednou dorazila kultůra. Nebývá to často, ale stane se to i u nás, zvlášť teď před svátkama jsou různé kulturní akce - ve škole na schodech třeba zpívají děcka pí učitelky Zelánkové, s pojízdnou knihovnou přijel spisovatel z města a četl nám něco z nějaké knihy a tak. Taky v jednotě konečně vypnuli Evropu Dvě a hrají koledy, takže i to nakupování je takový nějaký kulturnější.
No a právě včera byl v městě v sále hudební školy koncert žáků. Náš Maťej, bude mu pět, tam taky dochází zpívat s nejmladšíma, řikají si Berušky. Tak jsem nešel na mariáš a jeli jsme večer s celou rodinou za kultůrou. Byla to velká sláva, paní ředitelka je distinguovaná paní, bývalá operní pěvkyně z Prahy, a bere tyhle věci dost vážně.
Měl jsem hlad, tak jsem do sebe před odjezdem hodil ještě dvacet deka rybího salátu.
Učitelkám na úspěchu vystoupení zřejmě dost záleželo a proto těsně před začátkem ještě udělali zkoušku, na kterou bylo vidět.
Bylo vidět hlavně to, že vystoupení úplně hladce neproběhne. Zatímco všechny děti navlečené do převleků berušek poslušně odříkávaly texty a na povel tleskaly tam, kde se to má, náš Maťej se soustředil hlavně na krovky nového beruškového převleku a mátožil se kolem.
Hlediště bylo naťesnané židličkama a když se zaplnilo, začlo být trochu dusno. Maňula si čichla a šeptala tak, aby ji bylo dobře slyšet, že prý "kterej dobytek se nacpal před koncertem rybama". Rozhlížel jsem se kolem, aby všichni viděli, že i já takový nekulturní přístup nechápu a zbytek večera jsem se snažil dýchat nosem.
Koncert začal.
Vstupní číslo s básničkou ještě docela probíhalo podle plánu učitelek, náš mladý alespoň přibližně otevíral pusu, kde měl, ale slyšet nic nebylo. Pak ale začal nabírat obrátky.
Při další písni se pohyboval po jevišti a rozevlátě se proplétal mezi spořádaně recitujícími dětmi. Jakmile písnička skončila, vyskočil před řadu dětí a vytáhl si hadříky masky nad hlavu, aby všichni dobře viděli a zvolal do hlediště: "My máme krovky!".
Naši se červenali, diváci se smáli a to neměli dělat.
Podpořen povzbudivou reakcí publika se náš Mates při následující písničce rozkýval do neuvěřitelně dynamických pohybových kreací a zpíval velmi silným, až tygřím hlasem. V jednu chvíli se mi zazdálo, že při zvlášť vydatném bočním výkyvu smetl nejbližší holčičku až za zadní řadu, ale pak jsem si říkal - když se dlouho neobjevovala - že se mi to asi jenom zdálo. Ale nezdálo, ke konci ji našla a postavila učitelka. Náš mladý si ale ničeho nevšiml a předváděl se dál.
Před poslední písničkou na sebe s paní učitelkou vzájemně dělali "Pšt, pšt!" a konce veršů poslední písně "Vsadili se srnci" vykřikoval velmi silným hlasem, k čemuž strhnul i ostaní do té doby celkem nevýrazně vystupující hochy.
Publikum šílelo nadšením. S posledním veršem písně se hrdina večera vyšvihl z chumlu nadšených kluků, plynulým skokem se s rukama nad hlavou přenesl do čela sborečku a zařval mocné tygří "Uáááá!".
Načasování by nemohlo být lépe naplánované a sukces to byl plný. Divácí smíchy padali ze židlí a nadšeně aplaudovali.
Jaká bude ale další budoucnost našeho mladýho ve sboru zatím není uplně jasné, protože, co si budeme povídat, paní učitelky měli s přípravou dost práce, která přišla trochu vniveč. Snad to pochopí a já Vás o dalším vývoji budu ještě informovat.
4 komentáře:
jé,pan klebec se nám vrátil!No vidíte,já jediná z Vašich fanynek jsem nepřestala věřit ve Váš návrat a nepřestala jsem Váš blog kontrolovat.Moc mi totiž ten Váš humor chyběl.Tak vítejte,pane Klebec.Ty Vaše příběhy jsou pro mě jak vánoční dárek.Než jsem se dala do psaní jsem si musela utřít slzy od smíchu.No to musel být koncert!Není náhodou ten Váš kluk tak trochu po dědečkovi?Po babičce Máně asi ne,ta se mi zdá jako rozumná ženská.Ale Vy jste pěkný srandista!Tak nám brzy zase něco pěkného ze života napište a pozdravujte Máňu a toho mladého nadějného umělce Matesa.Zdraví Růžena
Děkuju, přesně tohle jsem potřebovala! :-) B.
Klebče, my už Tě s Alenkou skoro oplakaly! Ale jestli já si nemyslela, že místo fotek máte prd a teď nevíte jak to okecat, no zaplaťpánbů, že jste se zas vzchopil - dneska jsem se při čtení smála nad tou povedenou taškařicí až mi slzy tekly.. Teda klobouk dolů, Váš Mates dokonale pochopil svou příležitost a jal se trochu vylepšit jinak celkem nudné, byť distinguované vystoupení. Ale ruku na srdce pane Klebec - nejni von ten kluk přece jen komik po Vás? Chudák Máňa!
U nás na vsi též máme předvánoční šrumec, naše paní učitelka s dětma vyzdobila stromeček a ve čtvrtek ho slavnostně zandali do zásuvky, přitom nám zazpívaly děti nějaké koledy v místním kostele (ale proti Vašemu vystoupení to bylo velmi klasické a nudné). Paní učitelka taky měla skvělý nápad a podával se přitom svařák, to bylo něco pro Růženu, co tam byla se mnou- no co budu povídat, po druhém svařáku jsem musela dojít domů pro kárku a vezla jsem ji domů za prozpěvování jéžíškůůů, pánáčka, důůůdlaj důůdlaj dááá, tož takové my máme předvánoční radosti. A ještě pane Klebec prosím, zeptejte se mladých jak s tým fotoaparátem ať máme s holkama na co koukat :-)
úúúžasné!!!!
Vidím to úplně v barvách.....ta má představivost...
nestačila jsem utírat slzy od smíchu ....
Okomentovat