sobota 10. října 2009

O autech

Dneska jsme jeli s mladýma do Prahy, kluci seděli vzadu a pořád chtěli, ať někoho předjedeme. Snažil jsem se udělat jim radost, ale Máňa mě držela dost zkrátka.

A pak jsem v zrcátku uviděl Renaulta Mégana, úplné dvojče toho našeho: kombi, barva, výbava (odborník pozná podle přední masky), stříbrné doplňky, nakonec i kola... A tak jsem hned hlásil, že jako pozor, teď nás předjede jediný auto, který může, protože je to největší fáro.

A když nás kolega předjel, zezadu se ozvalo: "Ale dědečku, to přece není žádné fáro, to je Renault Mégane!".

(To je vliv těch škodováků mezi námi.)

3 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Pane Klebec,těm malým nevinným broučkům neblbněte hlavu.Fáro jako fáro.My třeba máme embéčko a jaký je to pro nás fáro.Když ho pěkně naleštíme - to byste koukal.A vůbec,kolik berete důchod,když si můžete jezdit Meganem.

Jindřich

Božena řekl(a)...

Jojo, kluci jsou odborníci, to se hned pozná! Motor se celej tetelil radostí, jaký to má šikovný synovce a pak chtěl napsat komentář, ale to se mu nepovedlo -von tak ty motory, ale počitače, těm moc nerozumí...

Klebec řekl(a)...

Ha, Milánkové, ta děcka nevědí, co hovoří. Však já jim to vtluču do hlavičky!

Pane Jindřichu, ohledně důchodu: to nemějte starost - stačí pár králiků, kravka, slípky a hospodyňka co i přes plot skáče a sem tam si opaseček utáhnete, korunka ke korunce a nakonec i na pořádné fáro bude! Nemějte obavu, není to žádná čórka!

"Když neřídím Renault, nejsem to já!"