Klebcův koutek poezie II

Balada o mladém myslivci a starém posedu s dobrým výhledem, ale prohnilou konstrukcí

(složil Karel)

Šel myslivec na čekanou
(detaily teď nechme stranou)
vylezl si na posed,
bohužel však naposled.

Klebcův koutek poezie I

Po poradě s kolegy z MKD jsme se rozhodli odvést Vaši pozornost od předvánočního shonu trochu jiným směrem. Vypouštíme na můj blog novou rubriku "Klebcův koutek poezie", kde budeme uvádět naši původní, přesto však vysoce kvalitní tvorbu. Každý přispěje svým dílem. Otevírá Přéma veršovanou bajkou o králi zvířat.

Král zvířat

Ze všech zvířat v Africe
strach má jenom ze lvice.

Multikino?

Zdravím aktivní důchodkyně Bóženku a Růženku. My si tady myslíme, že aktivní důchodci by se měli organizovat a více se v dnešní společnosti prosadit. Navrhl jsem na dnešní schůzi klubu MKD, abychom s Vámi formálně navázali družbu, neboť jste nám velkým vzorem, protože držíte akčně krok s dobou a nebojíte se všech těch Hypernov a multikin.

Bohužel schůze dnes nebyla usnášeníschopná, protože Přémovi se zalíbil ten nápad s ochutnáváním a přemluvil Frantu, ať donese svoji loňskou jabkovici.

Taky si nejsme jistí, co je to multikino. Ptali jsme se Karla - u nás platí za světáka, protože byl od revoluce už čtyřikrát v Praze. Říká, že je to druh kina, co hraje víc filmů najednou.

To se nám zdálo divné, protože tak velké plátno nemají určitě ani v Praze. Nebo to promítají přes sebe? A taky zvuk - to se navzájem neruší? Nebo to nějak střídají? Karel nevěděl, protože prý nikdy nešel dovnitř, že to bylo drahé.

Bodejť - má recht. Proč by taky platil za víc filmů, když přišel jenom na jeden. U nás máme obyčejný letní monokino. Hraje jenom o prázdinách v sobotu, když přijde alespoň deset lidí a úplně to stačí.

Ještě se ozvu ohledně té družby.

Koncert II

Tak jsme si v krátké době prožili druhé vánoční vystoupení. Ale tentokrát velice umírněné. I když bylo vidět, že diváci čekali víc, omezil se náš mladík na několik málo hlášek, ale jinak byl docela umírněný.

Od minulého týdne nás ale ve městě zdraví náhodní kolemjdoucí - účastníci koncertu a někteří nás i zastavují a gratulují. No nevim.

Vánoční koncert

Včera dolu do města zase jednou dorazila kultůra. Nebývá to často, ale stane se to i u nás, zvlášť teď před svátkama jsou různé kulturní akce - ve škole na schodech třeba zpívají děcka pí učitelky Zelánkové, s pojízdnou knihovnou přijel spisovatel z města a četl nám něco z nějaké knihy a tak. Taky v jednotě konečně vypnuli Evropu Dvě a hrají koledy, takže i to nakupování je takový nějaký kulturnější.

No a právě včera byl v městě v sále hudební školy koncert žáků. Náš Maťej, bude mu pět, tam taky dochází zpívat s nejmladšíma, řikají si Berušky. Tak jsem nešel na mariáš a jeli jsme večer s celou rodinou za kultůrou. Byla to velká sláva, paní ředitelka je distinguovaná paní, bývalá operní pěvkyně z Prahy, a bere tyhle věci dost vážně.

Měl jsem hlad, tak jsem do sebe před odjezdem hodil ještě dvacet deka rybího salátu.

Učitelkám na úspěchu vystoupení zřejmě dost záleželo a proto těsně před začátkem ještě udělali zkoušku, na kterou bylo vidět.

Bylo vidět hlavně to, že vystoupení úplně hladce neproběhne. Zatímco všechny děti navlečené do převleků berušek poslušně odříkávaly texty a na povel tleskaly tam, kde se to má, náš Maťej se soustředil hlavně na krovky nového beruškového převleku a mátožil se kolem.

Hlediště bylo naťesnané židličkama a když se zaplnilo, začlo být trochu dusno. Maňula si čichla a šeptala tak, aby ji bylo dobře slyšet, že prý "kterej dobytek se nacpal před koncertem rybama". Rozhlížel jsem se kolem, aby všichni viděli, že i já takový nekulturní přístup nechápu a zbytek večera jsem se snažil dýchat nosem.

Koncert začal.

Vstupní číslo s básničkou ještě docela probíhalo podle plánu učitelek, náš mladý alespoň přibližně otevíral pusu, kde měl, ale slyšet nic nebylo. Pak ale začal nabírat obrátky.

Při další písni se pohyboval po jevišti a rozevlátě se proplétal mezi spořádaně recitujícími dětmi. Jakmile písnička skončila, vyskočil před řadu dětí a vytáhl si hadříky masky nad hlavu, aby všichni dobře viděli a zvolal do hlediště: "My máme krovky!".

Naši se červenali, diváci se smáli a to neměli dělat.

Podpořen povzbudivou reakcí publika se náš Mates při následující písničce rozkýval do neuvěřitelně dynamických pohybových kreací a zpíval velmi silným, až tygřím hlasem. V jednu chvíli se mi zazdálo, že při zvlášť vydatném bočním výkyvu smetl nejbližší holčičku až za zadní řadu, ale pak jsem si říkal - když se dlouho neobjevovala - že se mi to asi jenom zdálo. Ale nezdálo, ke konci ji našla a postavila učitelka. Náš mladý si ale ničeho nevšiml a předváděl se dál.

Před poslední písničkou na sebe s paní učitelkou vzájemně dělali "Pšt, pšt!" a konce veršů poslední písně "Vsadili se srnci" vykřikoval velmi silným hlasem, k čemuž strhnul i ostaní do té doby celkem nevýrazně vystupující hochy.

Publikum šílelo nadšením. S posledním veršem písně se hrdina večera vyšvihl z chumlu nadšených kluků, plynulým skokem se s rukama nad hlavou přenesl do čela sborečku a zařval mocné tygří "Uáááá!".

Načasování by nemohlo být lépe naplánované a sukces to byl plný. Divácí smíchy padali ze židlí a nadšeně aplaudovali.

Jaká bude ale další budoucnost našeho mladýho ve sboru zatím není uplně jasné, protože, co si budeme povídat, paní učitelky měli s přípravou dost práce, která přišla trochu vniveč. Snad to pochopí a já Vás o dalším vývoji budu ještě informovat.

Klebec se hlásí II

I ty méně bystré čtenářky (které na můj blok ale nechodí!), by už jistě pochopily, že to s projektem 365 neklape úplně tak, jak by mělo. Asi mám totiž nějak porouchaný aparát, nebo ten film jsem tam měl dát nový a né ten co mi zbyl po dovolený v Jugošce eště jak jsme byli s Novoťákama v osmaosumdesátym.

No stalo se co se stalo, fotky néso žádné, tož proto ta pauza. Ale už jsem to překona a budu psát dál, asi né každý den, ale občas jo.

Honza Klebec se hlásí

Všechny čtenáře a čtenářky zase zdravím po delší době. Ležím v posteli a jak jste správně odhadli, je to důsledek mého sportovního výkonu. Máňa trochu brblá, ale zas je na mně pyšná - však počkejte, ze závodu píši reportáž, můžete se zatím těšit. Pracovní název je "SM pro důchodce".

Včera mi říkala Maruška, že na tom internetu "čekajó té tvoje staré frikule!". Takže jsem hned poznal, že mi píšete, Boženko. Ještě nemohu z postele, ale dneska mi vnuk přinesl tenhleten noutbuk a tak ani vstavat nemusim. Takže nebojte, jsem v pořádku, jsem s Vámi a zítra zase nashle!

PS: děkuji dámám za projevenou podporu a paní Boženku prosím, ať mne kontaktuje na emailu ohledně dodávky té slivovice, to bych jako nepohrdl.

Jo a protože jsem na konci filmu, budu-li zítra moct chodit, donesu vyvolat film! Fotky po SM jsou slabší, fotím, co jde z postele, zato ze závodu i z následné oslavy budou určitě fotografie vyvedené. Jde do projektu 365 vkládat více fotek za jeden den? Snad jo.

Zpráva o Klebci

Dobrý den, tady Máňa, Jenda dneska nemůže. Snad zítra. Klebcová.

Předvečer velké akce

Dnes jen stručně:

• Anna K. nebyla dnes vůbec viděna na veřejnosti, ani v konzumu se ráno nestavila.
• Přéma se ploží po návsi a simuluje žaludeční slabosti a hlídá si, aby ho každý viděl.
• Předseda vyluxoval mikrobus.
• Máňa ráno zmizela a před obědem mi donesla nové červené trenyrky i tričko (budou na foto).
• Vypadá to se mnou bledě.

Seniorská míle 2008

Nazdar sokolíci!

Je to tady - Seniorská míle! Už tuhle sobotu. Dneska jsme se sešli, abysme z našeho středu vybrali šťastlivce, který bude mít tu čest, že se jako reprezentant za naší obec zůčastní. Přéma dokonce vyškrábnul z klubové schránky propagační letáček.

Na schůzi se sešlo celkem jedenáct vesměs usnášeníschopných seniorů. Zahájil předseda slavnostní řečí, ve které nám oznámil, že starosta na cestu do Prahy zapůjčí obecní mikrobus (8 míst k sezení) a v závěru zase vyzdvihl důležitost úkolu (propagace zdravého životního stylu, aktivního stáří, reprezentace obce v hlavním městě, hodnotné ceny) , který ihned navrhl svěřit přítomnému Karlovi V. (56). Volba to byla logická, odhlasováno jednomyslně.

Karlík sice není členem našeho seniorského klubu, ale je dosud aktivním učitelem zeměpisu a tělovýchovy na okresní ZŠ a má z robátek strhané rysy. Čili na start by ho mohli vzít bez zbytečných otázek. Pouze přítomná Anna V. (82) předsedu upozornila, že věkový limit pro účastníky je striktně 60 let (a výše) a že se určitě budou kontrolovat občanky. Karlík se ukázal jako srab, návrh na reprezentaci odmítl a za posměšného bučení nás ostatních potupně opustil zasedání.

Nastal problém, kdo bude reprezentovat. Po krátké prohlídce byli v relativně dobrém fyzickém stavu shledání celkem čtyři z nás. Probíhal finální výběr, když Anna opět netakticky zasáhla do průběhu schůze čtouc z propagačního letáku informaci, že trať je dlouhá 1609 kroků a je poměrně náročná, neboť běžci senioři musí na ní překonat i 33 schodů - ve dvou případech i několik najednou.

V tu chvíli potenciální reprezentanti přestali jevit poslední známky zapálení pro věc a snad by vše skončilo nezdarem, když Anna - cítíc se oprávněně odpovědná za nastalou situaci - přečetla do ticha tu rozhodující větu: "V rámci Seniorské míle se uskuteční zdravotní poradenství pro všechny seniory zdarma."!

Akce tím okamžikem nabyla pro většinu z nás opět na přitažlivosti, každému bylo jasné, že do Prahy se prostě jet musí a proto jsme se rozhodli losovat ze všech přítomných. Předseda moudře rozhodl, že budeme losovat i dva náhradníky (kdyby něco) a připravil sirky na tahání.

Ó nevyzpytatelný osude, jaké jsou tvé cesty podivné! Reprezentovat bude zrovna jako na potvoru Anna. No nevím, nevím. Ještě horší ale je, že já a Přéma jsme náhradníci.

Předseda tenhle náš slavný reprezentační tým fotil pro kroniku, tak jsem mu vrazil i svýho Zenita, aby to vzal taky, takže zbývá 18 fotek.

1. říjen - Mezinárodní den seniorů

Mám toho na srdci víc, ale hlavně vám chci říct, že dnes, 1. října, je Mezinárodní den seniorů. Sdělil nám to dnes odpoledne na schůzi místního klubu důchodců náš řádně zvolený předseda Franta Š (62) . Někteří kverulanti sice reptali, že nám to měl říct dřív, aby se stihla uspořádat odpovídající oslava (na obecní útraty) nebo alespoň celodenní vlastnivědný výlet. Ale kdo si pamatuje loňské fiasko s Mezinárodním dnem populace (11. července), ten byl rád, že se nestalo nic horšího. Tenkrát jsme zase jednou měli z ostudy kabát.

Zavinil to agilní místopředseda Přéma P. (72), když si poněkud popletl písmenka. Přéma je stará škola a moc těžce snáší uvolnění mravů poslední doby. Z televize na něj útočí různé nahotinky a v trafice pro samé barevné časopisy neví kam s očima uhýbat a vůbec ho prostě tíží starost, kam ten svět dospěje.

Takže když koutkem oka zahlédl v novinách při snídani tu strašnou zprávu, že v létě Organizace spojených národů poprvé oslaví Mezinárodní den kopulace, málem ho to stálo život. Když se trochu vzpamatoval, běžel na radnici, svolal obecním rozhlasem krizový štáb toho našeho klubu a předložil nám k podpisu jakýsi velmi protestní dopis - nikdo si při pohledu na Přému netroufl odporovat a dokonce i starostu donutil, aby to podepsal jménem obce a rekomando to poslal na ministerstvo zahraničí. Co si o tom pomyslel pan kníže, není už známo, ale dotace na čističku to naštěstí neovlivnilo a Mezinárodní den populace slavíme vesele dál.

Takže Mezinárodní den seniorů jsme v poklidu prošvihli, ale zase né tak moc, protože na oslavu tohoto dne se hodláme zůčastnit závodu Seniorská míle, dokonce kvůli němu uděláme výlet do Prahy. Zítra se scházíme ohledně výběru reprezentantů, takže poskytnu více informací.

Dneska jsem vám vyfotil Přému, ať víte, o kom se tu píše. A abych jenom nefotil cizí lidi (i když Přéma není cizí), zkusím dnes nahrát vlastní obrázek, ať se o mně taky už něco dovíte.

V aparátu 19 dalších snímků.

Sex, sex, sex! Erotyka zde!

Download free XXX pics here. Instant 10 days free access. Unlimited download. Dnešní můj příspěvek je opravdu krátký. Free sex. Vyrozuměl jsem, že hlavní komoditou internetu je sex, sex, sex. Používám proto vhodná klíčová slova - uvidíme, jak se s tím žebříček umění popasuje. Erotyka! Free! Download movie, pictures and more. V nejbližší době očekávám zvýšení návštěvnosti o stovky procent. Jenom doufám, že se to nedomákne Máňa. Download now. Na foto dnes jenom Mlíkačka, ať si taky užijete. Erotyka! Erotyka! Erotyka! Joj!

Mlíkačka

Čtenáře pro každého blogera! Jednoho. Je totiž možné, že má naše máma nakonec pravdu a nás blogerů je tolik, že už nezbývá nikdo na čtení. Mít alespoň jednoho vlastního čtenáře je luxus nad luxusy.

Konkrétně dnes můj deníček navštívili dva čtenáři, z toho ale jeden byla zaručeně naše máma, protože k obědu byla zas po dlouhé době jenom polívka mlíkačka, kterou nejí ani naše Kikina. Když jsem se strachoval, že nám došlo hovězí, tak mi moje Máňa řekla jenom: "Hlavně že ti nedošel humor, ty starej MOTYKO!". Možná, že pro internet začnu raději fotit květiny.

Odečtením Máňy od celkového počtu dnešních návštěvníků se dostávám na toho jednoho čtenáře. A tak si zítra přivstanu a zkusím vyzkoumat, jak zvýšit návštěvnost, nyní jsem na 1429. místě v kategorii "Umění", což není tak špatné, ale na 145 839. místě celkově, což mé vrozené ctižádosti nedělá dobře.

Jo a dnes jsem dlouho nevěděl, co vyfotit, až se aparátu zmocnila Mařenka a nečekaně mě vyfotila, jak jen tak v podřepu a v domácím úboru zedničím parapet - naštěstí nosím trenyrky s delšíma nohavičkama, tak to asi půjde použít.

Zbývá tedy 21 snímků do konce filmu.

Počitadlo

Dneska ráno jsme byli zase v lese a nic moc - všude houbařů, že skoro ani nebylo kde zaparkovat. Doma jsem pak bádal, jak si dát do mého deníčku 365 nějaké takové počitadlo, jako jsou vidět na ostatních blozích. Naštěstí přišli odpoledne na kafe mladí a kluk mi s tím pomohl.

Takže teď můžu sledovat, jak moje příspěvky zahýbou návštěvností internetu a nic nevadí, že Máňa pořád žbrlá, že ty moje cancy těžko budou někoho zajímat. Zařadil jsem se do žebříčku sledování a uvidím, na kolikáté pozici jsem ve své kategorii. Chtěl bych dosáhnout alespoň první stovky, proto jsem si vybral jsem kategorii "Umění". Né že bych byl nějaký umělec, to jako nejsem, ale každý ví, že umění dneska nikoho nezajímá, takže tady mám myslím celkem slušnou šanci prodrat se rychle dopředu.

Dlouho jsem se nemohl rozhodnout, co vyfotit do projektu pro tento den. Zkoušel jsem se radit s Máňou a ona že je to jedno, že na internetu je dneska kdovíjaká blbost. Tak jsem ji vyfotil, jak nese motyku.

V aparátu zbývá 22 fotek do konce filmu.

Zakládám projekt 365

Dobrý den!

Jmenuji se Klebec Jan, je mi 65 let a snacha mi řikala, že si mám taky založit Projekt 365, když už jsme si nechali domů zavést tu 02 digitální televizi i s tim internetem. Tak teda jo, zavazuju se slavnostně, že každý den taky udělám jednu fotku a budu blogovat takový jako deníček, jako je to dneska moderní.

Fotografie budu vkládat jednou za 36 nebo taky 24 dní, podle toho. Mám fotoaparát Zenit s objektivem Helios, ale né digitální, ale na film. Teď tam mám kinofilm Fuji, ISO 200. Tak to je ta moje fotografická výbavička. Ale snacha říká, že i tak se to bude prý počitat, když nebudu podvádět a budu fotit opravdu každý den.

Dneska jsem vyfotil, jak jdeme s mámou na houby a našli jsme hřiba jako prase.