Klebcův vánoční koutek poezie

Vánoční balada o akváriu,
co ho máme v kuchyni

Ryby co mám v akváriu,
parmy, tetry, mečovky,
nechtěj' se mnou vůbec mluvit,
staly se z nich mlčovky.

Čím to asi býti může,
dlouho už si lámu hlavu,
zkoušel jsem jim méně svítit,
měnit vodu, zlepšit stravu.

I ta malá neonka,
co ráda mne má velice,
dneska od skla odskakuje,
v opravdové panice.

Pouštěl jsem jim koledy,
dva františky spálil.
Vždyt jsou přece Vánoce,
tak proč by se mě bály?

Vždyť se o ně dobře starám,
leda že by... Zatra!
Musely mě asi vidět
jak porcuju kapra!

Hezké svátky (trochu opožděně)

Pčeji všem trochu opožděně krásné svátky!

To víte, u nás bylo včera napilno. Ale prožili jsme krásný Štědrý den. Máňa měla naklizeno, takže jsme jen jedli cukroví, zdobili svítícími řetězy a tak (Však víte!). Dopoledne tu byli Mřenkovi a večer jsme se oblékli do svátečního (Máňa si vzala nové lepší tepláky, takové co nemají dole gumičku pod patu) a rozbalili si dárky.

Nejlepší druhy cukroví jsou letos krvinky (tradiční Máňy recept) a Lojzovy koule (to je zase recept co má tušém od paní Boženky).

No, to jen taková krátká zpráva, aby řeč nestála.

Předáno: Blíží se večer..

.. a Klebec rozhodl, že si nainstaluje světelný řetěz co našel v kůlně. Tak snad to přežije.

Zapsala a vyfotila M.

Blíží se večer..

.. a Klebec rozhodl, že si nainstaluje světelný řetěz co našel v kůlně. Tak snad to přežije.

Zapsala a vyfotila M.

Milá děvčata, milé nové čtenářky,

Jsem rád, že se naše komunita počítačově gramotných seniorů pomalu rozrůstá. Jen tak dál!

Zároveň jsem nemohl nezaznamenat jisté kritické ohlasy ohledně celkové kvality příspěvků.

Možná je s novým rokem na čase začít uvažovat o změně. Kvalita příspěvků v diskuzích pod články roste a mně něco napadá, to budete koukat!

Néséem váám nóviyný

Zatímco Máňa si trochu podle mého názoru nepatřičně od rána prozpěvuje šlágr posledních dní "Příběh nekončí, já jedu dál... tra lala atd...", tak já dětem zazpíval "Néséem váám nóviyný, róózjíméejtééé!!".

Kluci se ale tvářili vyděšeně a ptali se mě co, co nám hrozí..

Tak jsem toho zas nechal.

Tak hotovo. A teď jdu na ty velký!

Á, Máně se už venku chladí zeleninka..

Právě jsem si připravil náčiní na úklid akvária. Mladí se chystají na televizi, bude cesta do pravěku. Mařenka dělá salát.

Držkouka

Na této hnusné ledovce jsem si právě málem rozbil hubičku.

Tajně

Klebec je na schůzi, tak jen rychle posílám, co jsem u něj našla.
TADY.
Tak nevím, co na těch schůzích dělají.

Jedna noční...

...z cesty ze schůze klubu.

Cestu pro okurky od vietnamců si krátíme přes pole.

Velky uklid

Velký vánoční úklid právě probíhá i u nás. Maruška se do toho pustila opravdu s vervou a vyprala mi i tři stokoruny, které jsem si v montérkách tajně schovával na doutníčky.

Bankovky jsou teď celé hebké a příjemné na dotek, neboť jsou vyprané v Euroně.

To svět neviděl

Jsme právě u mladých v dětskym pokojiku a co tady je za čurbes, to byste nevěřili.

Tak dávám foto.

Babi Iva, běda Miloš!

Že je balení dárků náročná činnost, to dokazuje tento snímek.

B na D prostě nepředěláš!

Po bobovani vzdy vyhladne

Nevim jak vam, ale mne jitrnicka k bobovani tak nejak uz neodmyslitelne patri.

Tuhle jsem koupil rano u Smejkalu, kdyz me Mana poslala ptakum pro luj. Luj nebyl, no tak aspon takhle.

Trochu jsem to zertovne naaranzoval, ale Mana rika, ze to nahore neni cast obliceje. Tak nevim.

3-2-1...

Odesláno z mobilního telefonu Sony Ericsson

Předáno: Testik

To je Mana s klukama. Na zkousku, jak jsme sli ke Mrenkum. Ja totiz testuju tydlety moderni postupy a sice to, ze posilam prispevek emailem z mobilu. Funguje to?

Dlouhá poobědní kávička

Tak jsme sli odpoledne ke Mrenkum na kratkou poobedni kavu (a vino a jabkovici) a najednou koukame na zapad slunce.

Zahájení svátečního zpravodajství

Uchvacen moznostmi meho zanovniho telefonu, zahajuji svatecni zpravodajstvi z nasi domacnosti. Sdelujeme tedy s Mankou celemu svetu, ze momentalne si davame svaraka s rumem (pro vuni).

Klebcův koutek poezie

Jak jste si poslední dobou mohli všimnout, snažím se dostát zařazení blogu do oblasti kultura publikováním svých hodnotných básní. Dneska taky.

Chobotnice

Kdo půjdeš večer za vesnici
od kapličky do polí,
můžeš potkat chobotnici,
když ti to však dovolí.

Chodívá tam při úplňku,
smutná bývá, často pláče,
proč má depku nikdo neví,
neřekne to za lahváče.

Chceš-li zvědět co ji trápí,
vezmi rozum do hrstí,
pozor, jen jí nevylekej,
jinak inkoust vypustí.

I já se jí ptal, co jí bolí,
proč tváří se jak starý mop,
ona řekla, ať si trhnu,
do chapadla jsem jí kop.

To jí jazyk rozvázalo,
starost svou mi svěřila.
Teď už je mi zcela jasný
důvod proč se složila.

Povídá mi: před půl rokem
divná věc mě napadla,
když jsem přece chobotnice,
proč mám jenom chapadla?

Vždyť je přece chobotnice,
nehraje to do noty ...
Už to chápu, je to problém,
nemá žádný choboty!

Čuprstár

Tož nevim jak vy, ale podle mně letošní superstár vážně nemá konkurenci. Chodíme se na to dívat s dědkama do hospody, konečně se aspoň využije ta velká televize, kterou tam namontovali před lety, když ještě hokejisti hráli dobře.

Jak víte, tak já fandim tý rokerce Leoně. Vždycky jsem měl tak ňák slabost pro drsňačky a že nelžu, to může dneska každý poznat podle mojí Máňy.

Dokonce jsem poslal Leoně hlas, ale už asi nepošlu, protože to bylo poznat na vyúčtování. Maruška mi na to přišla a na truc poslala 5 hlasů tomu ušatýmu skřítkovi Benďourovi. Přitom náhodou dobře vím, že se jí vůbec nelíbí.

Se mi zdá, že asi žárlí.

Klebcův koutek poezie

Nenažrané prasese

Prase pase se v lese,
co všechno spase diví se.
Vším co najde nacpe se,
na míse pak vrtí se.

Houby, houby, houby - příčina mé zhouby

Slibný titulek, že? Ovšem dnešní příspěvek je podstatně nudnější. Byli jsme sice s Máňou na houbách, dělali jsme si chutě, protože teď tu párkrát pršelo. V rozhlase sice byl byl nějakej hlavní mykotik ČR a říkal, že nikam chodit nemáme, že teď roste prd a pozděj taky tak.

Ale kampak na nás, těchhle mykotiků je vždycky hned plnej les, jakmile první hříbek vystrčí klóbrc a nám by to chtěli rozmlouvat, tak jsme stejně šli, i když pršelo. Nic jsme ale fakt nenašli, jenom prasečí kaleniště.

Jdu koukat na superstár, dneska jsou tam holky. Já fandim tý tlustý a Máňa nevim, nechce mi to říct.

O autech

Dneska jsme jeli s mladýma do Prahy, kluci seděli vzadu a pořád chtěli, ať někoho předjedeme. Snažil jsem se udělat jim radost, ale Máňa mě držela dost zkrátka.

A pak jsem v zrcátku uviděl Renaulta Mégana, úplné dvojče toho našeho: kombi, barva, výbava (odborník pozná podle přední masky), stříbrné doplňky, nakonec i kola... A tak jsem hned hlásil, že jako pozor, teď nás předjede jediný auto, který může, protože je to největší fáro.

A když nás kolega předjel, zezadu se ozvalo: "Ale dědečku, to přece není žádné fáro, to je Renault Mégane!".

(To je vliv těch škodováků mezi námi.)

Solné království

Dneska jsem byl v Solném království. Nebojte, není to žádná sekta, ale taková jako místnost dole ve městě u dálnice, kde je šero a kde se po podlaze válí spousta soli a to prý má zdravotní účinky. Jsou tam taky lehátka - je to prostě takové jako moře levně pro důchodce.

A ta lehátka, když se na nich leží a zatlačí se patama, tak to jde víc do lehu a je to strašně pohodlný. Tak jsem zatlačil (nebojte, tady ještě všechno šlo dobře) a hned jsem měl nohy výš neš hlavu. Jenže pak už jsem nevěděl, čim zatlačit, aby se to vrátilo, na stopět kilo to asi stavěný nebylo. Slézt z toho už taky nešlo a já se vrtěl a tlačil kde to šlo a nic. Ale zavolat o pomoc jsem se styděl - až mě nakonec našla před dalším turnusem recepční a ta mi pomohla, takže nakonec to dobře dopadlo.

Zdravim DoktoraNotora!

Nehoda

Poslední dobou se mi dějí samé nehody, jako třeba dneska. Šel jsem převařit akvarybám hrnec vody a aby to rychlejc vystydlo, tak jsem to nes plný ven, bez pokličky. A jak si loktem otvírám dvéře, tak mi vyšplouchla taková malá kapička do pupíku. To mám z toho, že doma nechodím v tričku od té doby, co teploty venku klesly pod 18 stupňů a Máňa začala zas topit v kamnech.

Kapička vařící vody do pupíčku - to věru není žádná erotyka a jak jsem přitom zakvičel a povyskočil, tak jsem vodu v hrnci rozšplouchal cca do výšky hlavy průměrně vzrostlého muže. Konkrétně zvlášť vydatný šplouchanec mi vnikl až do nosu, pálí to jak sviňa.

Nevěděl jsem co dřív, jestli kvičet, poskakovat bolestí nebo uhybat před další vodou, pořád s tim hrncem v ruce - prostě začarovaný kruh, panika. Nakonec jsem ovládl nervy a zdivočelý kus kuchyňského náčiní jsem odhodil do zahrady.

Mařenka neprojevila očekávané pochopení pro má zranění, spíš si hleděla otlučeného hrnce. A tak jsem si rozbil vajíčko a namatlal si opařené holuby v nose bílkem sám. A jak vám to teď píšu, tak se mi to tam nějak smíchalo a úplně zatuhlo a teď nevim, jestli to vůbec půjde nějak vymejt.

Ach jo.

Australské rýmovačky

Seděli jsme včera v hospodě s mladým Kuzmou, co se tuhle vrátil z Austrálie. A on že zná nějaké prima australské rýmovačky. Zbystřil jsem, protože jsem doufal v další materiál do KKP, ale nakonec raději ne. Abyste si udělali obrázek o kvalitě australské poezie, uvádím jednu krátkou ukázku.

Osum

Řekni osum!
Osum!
Polib prdel possum!!

Klebcův koutek poezie III

V Ikea

Koberce mám z Liberce,
skříně koupím v Týně,
když mám chuť tak po Ikea
courám sem tam líně.

Pěřiňáky z Nové Paky,
křesla ty až z Osla,
jindy zase po Ikea
běhám pěkně z ostra.

Poličky mám z Poličky,
madla přišla z Kladna,
žena ženu do Ikea,
otázku mi kladla:

"Máme stoly z Černé hory.
závěsy zas z Oděsy,
proč furt chodíš do Ikea?
Mě to muži můj děsí!"

To ví přece - milá ženo –
každý kdo má zařízeno:
Kdo tam nechce poličky,
jde na masové kuličky!

Přece!

Na lyžích v Jizerkách

Tak jsme po letech zase vyrazili na běžky. Jeli jsme jen já, moje Maruš a Božena s mladým Boženem.

Již cestou byla skvělá nálada a tak nám to rychle ubíhalo. Ovšem těsně před parkovištěm v Hrábích pronesla Boženka (jinak taktní a citlivá dáma) velmi nevhodnou poznámku srovnávající určité konkrétní modely značek Renault a Škoda. Protože poznámka vyzněla extrémně nepříznivě pro zahraniční model (který momentálně v rodině provozujeme), zamkl jsem Božku uvnitř vozu pomocí dětské pojistky - seděla naštěstí vzadu a kvůlivá těm potížím s kolenem vylézala pomalu.

Tímto postupem chtěl jsem si vynutit přiznání, že Škoda Renaultu nesahá ani po kotníky, či - v hoším případě - alespoň odvolání inkriminovaného hanlivého výroku. Ale Božena se nedala a po 20 minutách vyjednávání nakonec přelezla dopředu - koleno nekoleno - kde už dětská pojistka většinou nefunguje, ačkoliv by mohla, protože teď v hlavním městě prý honila policie patnáctiletého řidiče (taky mimochodem řídil Renault, konkrétně R19, a i přes jeho mládí a nezkušenost ho nemohli dohonit - Škodovkama...).

No ale zpět - takže jsem nezvítězil nad Boženou a ten výrok pořád ještě visí nad naším mladým přátelstvím jako stín.

Něž jsme vyrazili, tak jsem zjistil, že pro mne a Máňu jsem omylem sbalil sice celkem troje hůlky, ale bohužel dvoje byly moje a třetí sjezdové, takže Máňa brblala, že kam jsem asi zabordelil ty její a že jí bolí ruce. Ale zase si namakala bicáky, což se jí bude hodit najaře, až zase vrhne na záhonky.

Já jsem zase pro sebe zjistil žraloka na levé botě, ale ten se držel zpátky až asi do půlky výletu, kdy jsem spadl a vykroutil ho až skoro do půlky boty. Protože ale nebruslím, tak se to dalo vydržet, doma si na to dám izolepu a bude.

No a Bóže, aby nebyla pozadu, prdly řemínky na jejích staromódních bambusových hůlkách - konečně. Aspoň si už koupí nové a nebude víc dělat rozruch podél stopy.

Ale jinak to byla výborná výprava, dosáhli jsme až vyhlášeného Hřebínku. Tam jsem si dal Svijanskou jedenáctku, takže zbytek cesty mladý Božan střídavě táhl a pak zase tlačil mě, mého žraloka a později i vlka, ale vše naštěstí dobře dopadlo.

Tak zas někdy tady na bloku!